Klient pracoval v IT a jako OSVČ měl dlouhodobě stabilní příjmy. Chtěl si pořídit vlastní bydlení, a proto se obrátil na banku, kde měl své osobní finance. Čekal, že vzhledem ke své profesi, příjmům a historii podnikání nebude získání hypotéky problém. Banka ale jeho žádost zamítla.
Důvodem nebylo to, že by klient neměl dostatečné příjmy nebo měl problémy se splácením svých závazků. Problém byl ve způsobu, jakým banka vyhodnotila jeho příjem ze samostatné výdělečné činnosti. Pro klienta to byla nepříjemná situace. Měl fungující podnikání, pravidelný příjem a představu o tom, jaké bydlení si chce pořídit. Najednou ale nevěděl, zda na hypotéku vůbec dosáhne.
U OSVČ rozhoduje i způsob, jak banka počítá příjem
U podnikatelů totiž není rozhodující pouze to, kolik peněz skutečně vydělají. Každá banka má vlastní metodiku, podle které příjem OSVČ posuzuje. Rozdílně může pracovat například s příjmy a výdaji uvedenými v daňovém přiznání, s obratem nebo s konkrétním typem podnikání.
A právě u lidí pracujících v IT může být rozdíl mezi skutečnou ekonomickou situací a příjmem, který banka započítá do bonity, poměrně výrazný.
Nejdříve jsme hledali důvod zamítnutí
Místo další žádosti jsem nejprve podrobně prošla klientovu situaci. Zajímalo mě nejen jeho podnikání a příjmy, ale také výše požadované hypotéky, vlastní zdroje, pravidelné výdaje a další závazky. Klíčové bylo zjistit, jak jeho příjem posuzují různé banky a která z nich dokáže jeho situaci vyhodnotit odpovídajícím způsobem.
U hypotéky totiž nestačí najít banku, která nabídne zajímavou úrokovou sazbu. Nejdříve je potřeba zjistit, zda a za jakých podmínek konkrétního klienta banka vůbec úvěrově přijme.
U hypotéky je důležité řešit situaci ještě před podáním žádosti
Právě u OSVČ je příprava žádosti často stejně důležitá jako samotný výběr banky. Podnikatel může mít na první pohled velmi dobrou finanční situaci, ale pokud banka jeho příjmy vyhodnotí podle metodiky, která mu nevyhovuje, může výsledná bonita vyjít výrazně hůře. Proto má smysl řešit financování ještě předtím, než klient začne obcházet jednotlivé banky a podávat žádosti.
V tomto případě jsem se proto nesoustředila pouze na otázku, kde by klient získal nejnižší úrokovou sazbu. Důležitější bylo najít banku, jejíž způsob posouzení příjmů odpovídal jeho konkrétní situaci.
Součástí řešení bylo také nastavit financování tak, aby odpovídalo nejen aktuální situaci klienta, ale i jeho reálným možnostem splácení. Cílem nebylo získat hypotéku za každou cenu, ale najít dlouhodobě smysluplné financování vlastního bydlení. To je ostatně důležitý rozdíl mezi pouhým podáním žádosti o hypotéku a skutečným hypotečním poradenstvím.
Po porovnání dostupných možností jsem našla řešení, které odpovídalo klientově situaci. Hypotéka byla následně schválena a klient mohl pokračovat v plánované koupi svého bydlení.
První „ne“ tedy nebylo konečným verdiktem. Ukázalo se, že problém nebyl v samotném podnikání klienta, ale především v konkrétním způsobu posouzení jeho příjmů.
Klient tak nemusel své podnikání měnit ani se vzdát plánovaného bydlení. Stačilo se na jeho situaci podívat z jiného úhlu a najít banku, která jeho příjmy dokázala posoudit vhodnějším způsobem.
Pokud jste OSVČ v IT nebo podnikáte v jiném oboru a banka vám hypotéku zamítla, nemusí to automaticky znamenat, že na hypotéku nemáte nárok.
Než podáte další žádost, je dobré zjistit:
Zamítnutá hypotéka nemusí být konec. Někdy je potřeba jen najít banku, která umí správně vyhodnotit váš příběh.
Pokud vám banka hypotéku zamítla, není nutné hned podávat další žádost. Nejdříve má smysl zjistit, co bylo skutečným důvodem zamítnutí a zda existuje jiná cesta k financování.
