fbpx

Doplňkové penzijní spoření





Doplňkové penzijní spoření- co to vlastně je a k čemu slouží

 

Nejprve by se slušelo představit v kostce, jak vlastně funguje důchodový systém v ČR a jakými předpisy se řídí. Základní povinné důchodové pojistění je dávkově definované a průběžně financované (PAYGO), je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje ČSSZ.

Odkaz na vzorové příklady zde

Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:

- Starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu)
- Invalidní
- Vdovský a vdovecký
- Sirotčí.

Důchod se skládá ze dvou složek:

- Ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a
- Z procentní výměry.

Účast na důchodovém pojištění je povinná. Doba pojištění pro nárok na starobní důchod osob, které dosáhly důchodového věku v roce 2017, je nejméně 33let, případně 30let doby pojištění bez náhradních dob pojištění.

Každý důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je pro všechny penzisty stejná a v roce 2017 bude činit 2 550 Kč. Výše procentní výměry důchodu závisí na získané době pojištění a výši osobního vyměřovacího základu. Čím vyšší doba pojištění a čím vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční starobní důchod.

Náhradní doba pojištění je přesně definované období života, za které se neodvádí žádné pojistné, a přesto se za určitých podmínek započítává do potřebných dob pojištění. (např. mateřská/rodičovská)

Jak se zjistí osobní vyměřovací základ?

Osobní vyměřovací základ je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se osobní vyměřovací základ bude počítat z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2016. Výši osobního vyměřovacího základu tedy ovlivní příjmy za posledních 31 let. Při výpočtu důchodu v roce 2016 se hodnotí příjmy za roky 1986 až 2015, tedy za posledních 30 let. Vypočtený osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu redukuje. V roce 2017 budou dvě redukční hranice. Do částky 12 423 Kč se osobní vyměřovací základ bude započítávat v plném rozsahu, tedy ze 100 % a v druhé redukční hranici (od 12 423 Kč do 112 928 Kč) se bude započítávat z 26 %. K osobnímu vyměřovacímu základu nad 112 928 Kč se nebude při výpočtu starobního důchodu přihlížet.

Další možností jak pobírat důchod je odchod do předčasného důchodu.

Toto řešení není ovšem úplně ideální a to z důvodu, že tímto krokem snížíte výši vypláceného důchodu do dalších let.

Pokud se na odchod do předčasného důchodu chystáte, musíte počítat s nižší penzí. Snížení důchodu je navíc trvalé – po dosažení řádného penzijního věku se přepočítávat nebude. Obecně platí, že čím dřív do penze půjdete, tím míň dostanete. Dopad předčasný důchod má na procentní výměr, který se při předčasné penzi snižuje za každých (i započatých) devadesát dnů, které zbývají do doby nároku na řádný starobní důchod. Konkrétně o:

    - 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů

   - 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne

    - 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne

Krátí se výpočtový základ důchodu nikoli až vypočtený důchod sám.

A co takhle předdůchod?

Předčasný důchod není předdůchod, jde o naprosto odlišné věci. Předdůchod se nevyplácí ze státního rozpočtu, na předdůchod si musí člověk naspořit sám v doplňkovém penzijním spoření nebo v penzijním připojištění, ze kterého do doplňkového spoření „přestoupí“. Je to možnost, jak se dostat k penězům dřív než by jinak bylo možné. Je k tomu ale potřeba mít ve fondech naspořený základní obnost. Výhodou předdůchodu je to, že stát za člověka platí zdravotní pojištění a roky s předdůchodem se počítají jako roky, kdy člověk platí důchodové pojištění.

Předdůchody mají pomáhat těm, kteří „v předdůchodovém věku“ přijdou o práci. Pokud budete místo podpory čerpat své peníze naspořené v penzijku nebo doplňkovém penzijním spoření, stát za vás bude platit zdravotní pojištění a doba v předdůchodu se vám bude počítat, jako kdybyste platili sociální pojištění. Na rozdíl od předčasného důchodu vám tak nebude rapidně klesat státní penze.

Pro výplatu před důchodovým věkem je nutné mít naspořeno tolik, aby měsíční splátka dosáhla alespoň 30 procent celorepublikové průměrné mzdy. Výplatu nelze přerušit nebo pozastavit, pokud se v průběhu čerpání člověk vrátí do práce, předdůchod se vyplácí dál.

Jedná se o 3. pilíř důchodového spoření, ze kterého je možné vyplácet pouze penzi (ne důchod- ten je vyplácen ze státního systému důchodového zabezpečení) a účastník si může volit strategii zhodnocení svého vkladu.

3.pilíř  v bodech:

- minimální vklad 100,-

- minimální vklad se státním příspěvkem 300,-

- Faktická úspora účastníka při plném daňovém odpočtu 24 tisíc /rok číní 3600,- Kč (15% z 24 000,- Kč, na které je uplatňován daňový odpočet).

- platby je možné přerušit nebo odložit

- můžete požádat o výplatu předdůchodu a tím si ponechat státní důchod ve standardní výši (niže příklad)

- smlouvu lze uzavřít i pro nezletilého (tedy děti od 0letJ)

- částečně lze ze smluv dětí k jejich 18ti-nám vybrat tzv. odbytným část finančních prostředků