fbpx

Důchodová reforma – jaké změny jsou obsaženy ve vládním návrhu?

Stát chystá vlastní penzijní fond

Vláda slíbila letos na podzim představit novou důchodovou reformu, nicméně už nyní je jisté, že se do závěrečných doporučení dostane návrh státního penzijního fondu.  V současnosti penzijní fondy spravují pouze soukromé instituce- penzijní společnosti. Nově by tak měla vzniknou „konkurence“ těmto soukromým penzijním společnostem a to státní penzijní fond (spravovaný státem).

Jak to dnes s penzijním systémem vypadá?

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcích (dále MPSV) vychází, že ke konci minulého roku (2018) měli Češi v penzijních fondech přes 447 miliard korun. V transformovaných fondech (to jsou ty smlouvy, které mají zachovanou garanci nezáporného zhodnocení) zůstalo po reformě v roce 2013 3,47mil osob a do nového účastnického fondu (tyto smlouvy jsou investiční bez garance nezáporného zhodnocení) vstoupilo za 6 let pouze 967tis osob. Průměrná výše spoření je 680,-

Jak si vedlo zhodnocení vkladů v minulém roce, jsem psala tady:

Aktuálně platí tento model penzijního spoření (připojištění):
  1. Když spoříte do tří stovek měsíčně, od státu nic nedostanete,
  2. Když spoříte od tří stovek do tisícovky, tak dostanete od 90,-Kč do 230,-
  3. do úložky 3000,-Kč roste odpočitatelná položka ze základu daně, který je možné takto snížit až o 24tis ročně.
  4. V případě, že máte navíc ještě příspěvek od zaměstnavatele, pak jsou tyto vklady osvobozeny od daně z příjmu a od placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Co státní penzijní fond přinese?

Transformované fondy („staré smlouvy“ založené před rokem 2013) poskytují minimální, ne-li nulové zhodnocení, avšak většina Čechů v těchto fondech stejně zůstává a navíc si spoří řádově stovky korun (průměr je 680,-). Zaměstnavatel přispívá přibližně 1 mil střadatelů. Jakmile dojde na důchodový věk a nárok na výplatu z penzijního spoření (připojištění), většinou to dopadne tak, že si lidé vyberou jednorázově celý zůstatek fondu (rentu si málo kdo nechá vyplácet) a dál fungují pouze na státním důchodu.

Cílem státního penzijního fondu je přimět účastníky z transformovaného fondu vystoupit. Jak?
  1. Státní penzijní fond by měl zhodnocovat úspory alespoň na úrovni inflace, při minimální délce trvání smlouvy 10let a to v rámci bezpečných investic státu.
  2. Stát by také garantoval vklady (tedy co do fondu vložíte, o to nepřijdete)
  3. Do státního penzijního fondu by automaticky měli vstoupit mladí okamžikem nástupu na trh práce (nikoliv do zaměstnání! Tzn., že jakmile mladí dokončí školu a přihlásí se na úřad práce, automaticky tak budou přihlášeni i do státního penzijního fondu)
  4. Poplatek státnímu fondu bude podstatně nižší- hovoří se o 0,35% z hodnoty aktiv, než tomu je aktuálně u penzijních smluv (u transformovaného fondu si může společnost účtovat 1% z majetku a 10% ze zhodnocení; v účastnických fondech je to od 0,4% do 0,8%z majetku a podle zvolené strategie a 10% až 15% ze zhodnocení)
Mimo návrh vzniku nového penzijního fondu se také reforma zaobírá úpravami ve výši státního příspěvku a to:
  1. Aby si lidé spořili déle a vyšší částky, vláda chce státní příspěvek snížit menším střadatelům a zvýšit větším (porovnání příspěvku viz tabulka níže)
  2. Uvažuje se i o prodloužení doby spoření pro možnost výběru bez ztráty státního příspěvku z 5 na 10let.
  3. A dále je v návrhu několik variant, jak znevýhodnit jednorázové výběry vkladů (zvýšení zdanění výběrů, nebo výplata jen části úspor jednorázově a část pouze formou renty aj.) s cílem zvýšit zájem o výplatu úspor formou renty.

V tabulce je uvedeno, jak se změní výše státního příspěvku, pokud bude navrhovaná penzijní reforma schválena:

Měsíční vkladVýše státního příspěvku 2019Navrhovaná změna v reformě
100,-Kč0,-Kč0,-Kč
200,-Kč0,-Kč0,-Kč
300,-Kč90,-Kč69,-Kč
400,-Kč110,-Kč89,-Kč
500,-Kč120,-Kč109,-Kč
600,-Kč150,-Kč129,-Kč
700,-Kč170,-Kč161,-Kč
800,-Kč190,-Kč181,-Kč
900,-kč210,-Kč201,-Kč
1000,-Kč230,-Kč253,-Kč
1500,-Kč230,-Kč253,-Kč
2000,-Kč230,-Kč253,-Kč
3000,-Kč230,-Kč253,-Kč

Zdroj informací obsažených v textu: stránky MPSV a Poslanecké sněmovny, tisk Ekonom, E15 a Hospodářské noviny

Comments are closed.

Facebook Messenger